Rozhovor s fyzioterapeutkou paní Andělovou

1. Můžete nám na úvod něco říct o sobě? Jak dlouho pracujete jako fyzioterapeutka a jak jste se k této práci dostala.

Jsem fyzioterapeutka s třináctiletou praxí. Už od dětství jsem věděla, že chci pracovat v medicíně, a postupem času se mi vyjasnilo, že právě fyzioterapie je tou správnou cestou. Během mého působení v reprezentaci jsem s fyzioterapií přicházela do styku téměř denně, což jen posílilo můj vztah k pohybu a sportu. Tento zápal mi vydržel dodnes.

Ve volném čase se ráda věnuji aktivnímu odpočinku – chodím si zaběhat, cvičím jógu, tančím latinu nebo jezdím na kole. Kromě pohybu mě baví i ruční práce a práce na zahradě. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na své děti, přírodu a cestování. A když už mi zbude volná chvíle, ráda si přečtu dobrou knihu, třeba romantický román.

2. S jakými potížemi za vámi nejčastěji chodí kolegové? Jaké jsou typické firemní diagnózy?

Nejčastější problémy, se kterými se u nás setkáváme, se liší podle profese. U volejbalového týmu Lappu jsou to typicky úrazová zranění, především ramena a kolena. Lidé z výroby se nejčastěji potýkají s problémy v oblasti bederní páteře, zatímco kancelářští pracovníci často trpí na krční páteř. Kancelářská práce má tu výhodu, že umožňuje měnit polohy – například se na chvíli postavit nebo použít balanční míč, což ve výrobě často není možné.

3. A jaké jsou nejčastější příčiny těchto problémů? Když opomenu sedavé zaměstnání?

Hlavní příčinou fyzických problémů jsou často špatné návyky. Každý z nás má odlišné držení těla, zvyky a samozřejmě i jedinečnou anatomii. Velkou roli hraje také to, co lidé dělají ve svém volném čase. Neméně důležitý je i tlak z okolí, psychické rozpoložení a stres. Čím více jsme ve stresu, tím větší máme tendenci se „uzavírat“ a choulit do sebe, což se negativně projevuje i na našem držení těla.

4. Co by podle vás měl každý člověk vědět o svém těle a často neví? A jaká by měla být každodenní rutina sedícího člověka?

Spousta z nás nepozná své tělo v limitních situacích. Jak už jsem zmínila, anatomie je neměnná – kostra sice vypadá stejně, ale liší se v úhlech. Každý by měl znát svá slabá místa, na kterých je potřeba pracovat. Je důležité rozlišovat mezi funkčními problémy (které vznikly naším chováním) a anatomickými odchylkami. Ty funkční se dají změnit.

Součástí naší každodenní rutiny by mělo být uvědomění si, jak stojíme, sedíme, dýcháme a jak se pohybujeme v prostoru. Důležité je vnímat sami sebe a hlídat si běžné stereotypy

5. Vidíte v poslední době nějaký trend zájmu o zdraví a zdravý životní styl? Mění se nějak přístup lidí?

Vnímám, že přístup lidí k péči o vlastní tělo se mění. Je to do značné míry ovlivněno sociálními sítěmi a obecnou dostupností informací. Lidé se více zajímají o své zdraví a chtějí se o sobě dozvědět víc. Kvalitní a kvalifikovaní trenéři jsou dnes snáze dostupní a fyzioterapie už není jen pro vrcholové sportovce, ale stává se běžnou součástí péče o zdraví pro každého. Velmi důležitým faktorem je i to, že samotní trenéři často spolupracují s fyzioterapeuty a mají v této oblasti lepší vzdělání.

6. Je nějaká skupina lidí, která je opravdu ohrožena a bude mít do budoucna i vážnější problémy? (Například obézní lidé, ženy matky, lidé, kteří se nehýbou vůbec apod.)

Nedá se to zobecňovat, každá skupina má svá specifická riziková místa. Znám spoustu lidí s nadváhou, kteří aktivně sportují, věnují se sobě a jsou na tom fyzicky velmi dobře. Naopak jsou i lidé, kteří jsou štíhlí, ale nic nedělají a paradoxně na tom bývají hůře.

U maminek od malých dětí se často setkáváme s jednostranným zatěžováním při nošení dětí a nesprávným ohýbáním. To vede k nerovnoměrné zátěži těla a následným problémům se zády.

7. Co si myslíte o pomůckách jako je míč místi židle, standing desk, masážní pistole apod.? Placebo nebo reálně pomáhají?

Je skvělé, když se pomůcky používají správně. Důležité je, aby byly využity na vhodných místech a byly dobře nastavené. Například balanční míč je výborná pomůcka, ale jen pokud má správnou velikost. Většina těchto doplňků je fajn kombinací k běžnému sezení.

8. Kde se ráda vzděláváte? Máte tip na podcast, instagramový profil nebo knihu v oblasti zdraví?

Ohledně vzdělávání a inspirace je to dost různorodé. Já osobně tíhnu k profesionálním záležitostem, zejména k Dynamické neuromuskulární stabilizaci (DNS). Zakladatelem této metody je prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D., který pořádá velmi zajímavé semináře.

Pro laickou veřejnost je skvělý časopis Umění fyzioterapie nebo MVMT podcast od mé kolegyně ze Švédska. K dispozici jsou také DNS cvičení, která najdete například na YouTube nebo Instagramu.

9. Co byste vzkázala lidem z Lappu? Pokud chtějí na sobě pracovat, kde mají začít?

Každý by měl začít vnímat sám sebe. Zastavte se a řekněte si, jak se cítíte, vnímejte vlastní tělo, jeho potřeby a také nedostatky. Důležitý je i pocit z každého pohybu. Také je dobré zpomalit, protože většina z nás je dnes hodně zrychlená a ve spěchu.

Vnímejte se jako celek – fyzicky i mentálně. Tělo funguje jako jeden celek, takže nehledejte problém jen tam, kde vás to bolí. Je také důležité důvěřovat procesu a dát věcem čas. Většina lidí chce problém vyřešit hned, což je ale obvykle velmi obtížné.